Přepnu si sportovní hodinky na míle a počasí na Fahrenheit

Přečtěte si příběh atleta Jiřího Pavla Češky, který na podzim letí studovat do USA na University of North Dakota, kde chce studovat letectví a zároveň pomoci univerzitě k titulům v NCAA.

Rodiče mě od dětství podporovali ve sportu i ve studiu, takže mě podpořili i v mém rozhodnutí studovat univerzitu v USA. S atletikou jsem začal v sedmi letech v klubu Spartak Praha 4. Nebyl jsem od začátku příliš perspektivní, ale časem se to změnilo. V období mezi patnáctým a šestnáctým rokem jsem se dokázal dostat na úroveň české špičky. Tehdy jsem začal vážně uvažovat o možnosti běhat v NCAA, což byla pro mě velká motivace do další nejen sportovní práce.

Oštěpařka Irča Gillarová, která v USA studovala, mi vysvětlila, jak to funguje v NCAA a hodně mě inspirovala. Měl jsem štěstí, že jsem už spolupracoval s Honzou Koukalem, který založil Sportegy a spoluzaložil také Sportegy Futures. Takže volba agentury byla jasná – šel jsem do toho se Sportegy Futures.

Proč nakonec Amerika? Byla to jasná volba hlavně z ekonomického hlediska. Nikde jinde na světě bych neměl možnost, aby mi škola zaplatila téměř všechny náklady na studium a sport, včetně ubytování a stravy. Co se týče sportu, neočekávám zázraky. Vím, že pro českého atleta, který se zaměřuje čistě na výkonnost, by bylo lepší zůstat v ČR. Ale chci vidět, jak se zlepšuji, a pokud všechno půjde dobře, rád bych se v roce 2028 dostal na olympiádu v LA. Studium v USA mi navíc otevře dveře na celosvětový pracovní trh.

Už jsem v kontaktu s některými Američany z univerzity a myslím, že adaptaci zvládnu bez problémů. Příprava je jednoduchá – přepnu si sportovní hodinky na míle a počasí na Fahrenheit. V atletice bych chtěl dosáhnout na medaili z NCAA championships, a po studiu si najít práci, která mě bude bavit a dobře mě uživí.

Moje zkušenost s přijímacím procesem byla veskrze pozitivní. Věděl jsem, že se na lidi ve Sportegy můžu kdykoliv obrátit. Měl jsem možnost komunikovat s desítkami trenérů, ale můj finální výběr univerzity nakonec ovlivnila náhoda.

Nechtělo se mi jít na maturitní ples, a tak jsem si domluvil oficiální návštěvu na University of North Dakota, což byla moje třetí volba. Nakonec se mi tam ale tolik líbilo, že jsem se rozhodl právě pro tuto školu.

Po vysoké se nejspíš nebudu živit profesionálním sportem. Věřím, že se můžu prosadit i v jiných oblastech. Sport mám rád, ale nechci, aby se kolem něj točil celý můj život. Plánuji studovat komerční letectví, chci se stát pilotem. Pokud by to nevyšlo, třeba kvůli zdravotním testům, nejspíš bych se zaměřil na letecké inženýrství.