Squash mě dostal na skvělá místa, sport a škola jde v Americe ruku v ruce

Celý systém je nastavený tak, aby šlo perfektně skloubit studium se sportem na velmi vysoké úrovni. Sport je prostě součástí studia a života na univerzitě, takže vás profesoři respektují. Přednášky jsou přizpůsobené tak, aby každý sportovec měl čas na trénink. Během zkouškového období zase nejsou žádné tréninky, aby se sportovci mohli soustředit jen na studium. 

Každý sportovec na univerzitě dokáže dělat svůj sport na vysoké úrovni hlavně díky výborným trenérům, fyzioterapeutům a parádnímu zázemí. Díky tomu se posouvá. Získaný titul potom každému dává možnost, jestli se bude věnovat profesionální sportovní kariéře, nebo zvolí jinou cestu. Naopak v Česku jde skloubit sport a studium poměrně špatně, profesoři neberou příliš ohled na to, že někdo trénuje profesionálně.

Úroveň squashe je na amerických školách vysoká a stále se zlepšuje. V nejlepších univerzitních týmech jsou hráči, kteří mají za sebou i profesionální zkušenosti s tím, že jsou velmi vysoko na žebříčku. Každý univerzitní tým má na soupisce devět hráčů a hráček. Celkově je v USA 66 mužských a 42 ženských týmů, což dává prostor i pro hráče a hráčky, kteří třeba nemají zatím profesionální zkušenosti, nebo se ani mezi profesionály nechystají.

Každopádně univerzitním systémem prošla třeba momentální světová čtyřka Amanda Sobhy, osmička Georgina Kennedy, nebo desítka Olivia Fletcher. Mezi muži zase aktuální světová jednička Ali Farag, jedenáctka Youssef Ibrahim, nebo osmnáctka Victor Crouin. Navíc na univerzitách trénují legendy jako Thierry Lincou, David Palmer nebo John White, všichni bývalé světové jedničky.

Určitě pomůže, když má člověk někoho, kdo mu poradí s rozhodováním. V době, kdy jsem se na univerzitu do USA hlásila já, jsem neznala nikoho z Česka, kdo by si celým procesem prošel. Byla jsem první českou squashistkou, která se rozhodla pro americkou cestu.

Teď je trend takový, že se mladí lidé hlásí na více univerzit najednou, aby zvýšili šanci na přijetí. Často je ale těžké odhadnout, jaká univerzita by pro ně byla ideální. To je přesně ta chvíle, kdy je potřeba se s někým poradit.'

Důležité je, aby každý nadějný squashista začal řešit svou budoucnost s předstihem. Už během třetího ročníku na střední škole je potřeba komunikovat s trenéry a připravovat se na všechny potřebné přijímací záležitosti.

Každopádně to stojí za to, protože na čtyři roky na univerzitě mám ty nejkrásnější vzpomínky. Nezískala jsem jen diplom, vítězství v univerzitní squashové soutěží, nebo perfektní znalost angličtiny, ale také spousty celoživotních přátelství, nadhled, srovnání s Českem, znalost kulturních rozdílů a názorovou pestrost. Osamostatnila jsem se a budovala svou osobnost. Tohle všechno jsou nevyčíslitelné hodnoty, kterých si vážím nejvíce.

Ráda bych inspirovala další české sportovce, aby měli možnost zažít skvělou zkušenost, ze které budu osobně čerpat celý život. Univerzitní cesta mi otevřela mnoho příležitostí.